Moje oblíbené oblasti pro bikování



Od roku 1999 jezdím každý rok na Gardu. Většinou s cestovkou, občas soukromě. Ubytování si užíváme
v apatmantech. Letos
se tam těším obzvláště, protože po letech je otevřená cesta z Rivy na Pregasinu.
Tím se otevírá řada možností, lze vyjet přímo z Gardy na Ledro a dál na Tremalzo,
z Tremalza je možno přes Passo Nota dojet do Pregasiny a zpět do Gardy. Letos
chystáme královskou etapu. Pojedeme z Rivy lodí do Limone, potom na Vesio a
zezadu na Tremalzo a zpět klasickou cestou přes Pregasinu. Takže jak to dopadlo
najdete zde.



Další oblíbenou destinací, kterou opět letos navštívím je náhorní plošina
Lavarone, Italsky
Alti Piani Lavarone. Pro bikery je to ráj, protože je to náhorní plošina
protkaná spoustou cest různé obtížnosti. Je tam řada pevností z první světové války a v terénu je vyznačeno 10 etap slavné
Fortezze bike tour. My jsem
jezdili podle map Kompas 1:25000, podle kterých se dají najít
ještě lepší etapy, než jsou vyznačené.
Ubytování řešíme v opět v apartmantech.
Napsal jsem článek, který zkrácený vyšel ve Velu, tady je nezkrácený
originál.



Moc pěkné to taky bylo ve Val di Sole.
Tam jsme ovšem koncem května trochu vymrzli, takže pokud někdy repete, tak
koncem června. Trasy byly trochu kratší, ale strašlivá převýšení.



Doma nejraději jezdím na Berounce v okolí Křivoklátu. Tam mám proježděný každý kout, tak jsem svoje trasy dost
podrobně popsal. Abyste se lépe
orientovali, tak jsem to dokonce zakreslil do
mapy.
Když jsem doma, tak jezdím většinou u Vltavy. Od Bohnic po Chvatěruby je 11
sjezdů/výjezdů, takže se dá jezdit nahoru dolu skoro jako v Dolomitech. Myslím,
že rekord v nastoupaných kilometrech během jednoho švihu mám cca 1100 m. Pokusil
jsem se to nakreslit do mapy. Takže
počítejte se mnou:
- Bohnickým údolím po modré turistické. Celkem nenáročný sjezd, který
končí u psího útulku.
- Po modré do Drahaňské rokle od Bohnic. Parádní sjezdík, nahoře docela
prudký.
- Z výhlídky v Brnkách po
neznačené stezce do Drahaňské rokle. Úzká
pěšina, kterou najdete když od Vltavy vjedete do Drahaňské rokle a přes
potok to vezmete doleva nahoru. Při sjezdu je tam jedna zatáčka doprava dost
náročná.
- Z Holosmetek po žluté turistické. Tak to je parádní sjezdík s jedním
náročnějším místem plným
pořádných kořenů.
- Pokud při předchozím sjezdu nedojedete až k Vltavě, ale za lávkou
to vezmete doprava, tak najdete
další sjezd z Klecan, směrem dolů není moc
zajímavý, ale pěkně se jezdí nahoru
- Turistická zelená z Klecan k Vltavě. Tak tady se to dá pustit a dole je
pár šutrů, tak docela fajn.
- Pokud při předchozím sjezdu nevyjedete až k Vltavě, ale otočíte to dole
skoro o 180 stupňů po neznačené cestě nahoru, tak najdete
pořádnou stojku,
po které se dá vyjet až na vyhlídku nad Vltavou. Vřele doporučuji se tam
podívat.
- Větrušickou roklí se dostanete k Vltavě nádherným sjezdíkem s jedním
technicky náročnějším místem, kde je velký schod a hned za ním vracečka
doleva nad srázem, ale dá se to.
- Z Větrušic se dá jet po červené (takové amatérské značení, protože
oficielní červená vede podle Vltavy) a narazíte na
parádní sjezd kde v
jednom místě jsou volné šutry. Tady si tak trochu připadám jako na Gardě,
tak tomu sjezdu pracovně říkám
Gardovej.
- Máslovický sjezd najdete, když odbočíte ze silnice u hospody. Bohužel je
to vyasfaltována, ale jako spojka je to šikovné, jsou tam zajímavé
dřevěné
plastiky rozmístěné podle cesty.
- Sjezd k jezu v Dolánkách najdete, když jedete po silnici z Máslovic na
Kralupy a asi tak po 300 metrech za vesnicí to vezmete první polňačkou
doleva. Objevíte se u jezu a je tam perfektní
letní hospoda. Velké
doporučení.
- Zlončická rokle. Ten sjezd se blbě hledá, když pojedete po silnici od
Kralup, tak první doprava a jeďte až k telefonní budce a tam doleva dolů mezi
chalupami. Je tam parádní esíčko v prudkém sjezdu.